Na Velikonoční prázdniny žáci dostali za úkol doučit se básničku - Vrbová píšťalka (Jaroslav Seifert)
Vrbová píšťalka
Jaroslav Seifert
U potoka vrba stará
první probouzí se z jara.
Proutek rovný jako svíčka,
nůž - a je z něj píšťalička.
Ještě v trávě leží zmrazky
a už kvetou sedmikrásky.
A už zní to z měkké kory,
až se zelenají hory.
Poslední led začne pukat,
louka je hned samý dukát.
Proto z jara každá včela
ihned ze zlata je celá.
Ještě jednou píseň krátce,
už jsou ptáci na zahrádce.
Nápěv je pak čím dál sladší,
provází jej píseň ptačí.
Zazněl vzlyk a v téže chvíli
květy strom už obalily.
Napřed bílé - to jsou třešně,
škoda, odkvétají spěšně.
A když tón se ozval znova,
štěpy vzkvetly do růžova.
A pak zněla jako flétna,
bylo na prvního května.
—————